Rada Pardubického kraje se seznámila s aktuálními informacemi o stavbách železniční infrastruktury, které v letošním roce na území kraje realizuje Správa železnic. Patří mezi ně například rozsáhlá modernizace železničního uzlu v České Třebové. Ve výstavbě nebo přípravě je celkem 30 staveb za více než 110 miliard korun, které mají za cíl zlepšit bezpečnost, plynulost a ekologičnost železniční dopravy v regionu.
Náměstek hejtmana pro dopravu Ladislav Valtr předložil Radě Pardubického kraje informační zprávu o stavbách železniční infrastruktury, které v letošním roce na území kraje připravuje či realizuje Správa železnic. Mezi dokončené projekty se řadí instalace systému ETCS na trati Pardubice – Hradec Králové, která je spolufinancována Evropskou unií z Fondu soudržnosti v rámci Programu 2021–2027. Náklady na tuto modernizaci činí 194 milionů korun.
Mezi zásadní projekty patří Modernizace železničního uzlu v České Třebové. „Tento projekt je zaměřený na zvýšení rychlosti vlaků, rekonstrukci nástupišť, prodloužení podchodu a modernizaci trakčního vedení i zabezpečovacího zařízení. Jedná se o stavbu s významným mezinárodním přesahem, která přispěje ke snížení negativních dopadů železniční dopravy na životní prostředí a okolní obyvatele. Realizace je plánována na roky 2025 až 2032 a předpokládané náklady jsou ve výši přesahující 19 miliard korun,“ uvedl hejtman Martin Netolický.
V realizaci a přípravě pro další roky je včetně železničního uzlu v České Třebové 30 staveb s celkovou předpokládanou investicí ve výši 110 miliard korun, z nich například:
Probíhající druhá etapa rekonstrukce budovy hlavního nádraží v Pardubicích navazuje na již dokončenou modernizaci její střední a výškové části, která již slouží jako moderní vzdělávací středisko. Druhá část stavby se soustředí na srdce nádraží – odbavovací halu spolu s východním a západním křídlem funkcionalistické budovy. Rekonstrukce je citlivá a respektuje historický význam nádraží. Potrvá do konce příštího roku a stát bude asi miliardu korun.
Projekt Rekonstrukce TZZ Přelouč – Prachovice řeší náhradu zastaralého zabezpečovacího zařízení z 80. let. S prosincovou změnou jízdních řádů bude na této regionální trati změněn dopravní koncept a v pracovní dny bude doobjednán jeden pár vlaků pro posílení spojení v období odpolední špičky. Rekonstrukce proběhne v letech 2025–2026 za 821 milionů korun.
Cílem Implementace ETCS Regional Choceň – Litomyšl je zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu s možností budoucího zvýšení rychlosti vlaků. Projekt zahrnuje instalaci dálkově ovládaného zabezpečovacího zařízení a traťové části ETCS STOP. Realizace projektu je plánována na rok 2026 a náklady činí 463 milionů korun.
Prostá elektrizace vč. ETCS trati Rudoltice v Čechách – Lanškroun přispěje ke snížení emisí a umožní zavedení přímých spojení Pardubice – Choceň – Ústí nad Orlicí – Česká Třebová – Lanškroun. Na osobní vlaky tady budou nasazeny moderní jednotky RegioPanter. Akce je plánována na rok 2027 s náklady 660 milionů korun.
Mimořádně významným projektem je připravovaná modernizace trati mezi Ústím nad Orlicí a Chocní. Díky přeložkám vedeným v tunelech se odstraní dosavadní úzké hrdlo hlavního koridoru. Vlaky zde po rekonstrukci pojedou až dvousetkilometrovou rychlostí. Stavět by se mělo počátkem 30. let, náklady jsou v tuto chvíli odhadovány na přibližně 45 miliard korun.
Správa železnic v Pardubickém kraji pokračuje také v rekonstrukcích nádražních budov. Momentálně se opravuje třeba nádraží v Hlinsku, připravují se rekonstrukce budov v Chrasti u Chrudimi, Svitavách nebo v Letohradu.
Projekty státní Správy železnic shrnul náměstek hejtmana pro dopravu Ladislav Valtr: „Modernizace železniční infrastruktury v Pardubickém kraji představuje žádoucí krok k rozvoji rychlé, bezpečné a ekologické dopravy. Díky spolupráci se Správou železnic a finanční podpoře Evropské unie se podaří výrazně zlepšit kvalitu spojení nejen v rámci našeho regionu, ale i v širším mezinárodním kontextu. Projekty jako modernizace Českotřebovského uzlu či implementace ETCS výrazně přispějí k pohodlí a bezpečnosti z pohledu cestujících i ke snížení emisí, což je jedině správná cesta.“
