Soudní lékařství je obor, který pomáhá odhalit pravdu tam, kde končí život. „Naším úkolem je zjistit, proč člověk zemřel, jaké k tomu vedly okolnosti a zda se na smrti nepodílela jiná osoba,“ vysvětluje primář oddělení soudního lékařství Pardubické nemocnice Petr Baláž.
Původně směřoval k chirurgii, ale osobní zkušenost s nemocí a zájem o kriminální případy ho přivedly k soudnímu lékařství. „Přednášky na fakultě mě bavily, a když se v Pardubicích uvolnilo místo, neváhal jsem,“ vzpomíná. Dnes vede oddělení, které poskytuje soudně lékařské služby nejen pro Pardubický kraj, ale i pro části kraje Vysočina a Středočeského kraje. Tým se od jeho nástupu výrazně rozrostl – z původních dvou lékařů na více než dvacet členů, včetně sanitářů a laborantek.
Typický den pro výjezd? Pátek odpoledne a neděle večer
Práce soudního lékaře je pestrá a často nepředvídatelná. Ráno začíná hlášením a rozpisem pitev. Následují samotné pitvy, psaní protokolů, konzultace s kolegy a někdy i výjezdy na místa nálezů těl. „Ty přicházejí typicky v pátek odpoledne nebo v neděli večer,“ dodává s nadsázkou primář a pokračuje: „Provádíme dva druhy pitev, zdravotní a soudní. Přičemž ta první se může změnit v druhou, pokud se objeví podezřelé okolnosti.“ Takové případy jsou sice spíše výjimečné, ale vyžadují okamžitou reakci. Zatímco zdravotní pitvu provádí jeden lékař a řídí se zdravotnickou legislativou, soudní pitvu nařizuje policie a účastní se jí dva lékaři-znalci. Výsledky pak slouží jako důkazní materiál v trestním řízení.
Lidé si často pletou soudního lékaře s patologem. Byť mají oba obory patologii jako základ, rozdíl je mezi nimi zásadní. „Patolog pomáhá živým – vyšetřuje vzorky od pacientů. My se zabýváme zemřelými a hledáme příčinu smrti,“ objasňuje primář.
Moderní soudní lékařství
Moderní technologie se dostávají i do soudního lékařství. Virtuální pitvy pomocí CT nebo analýzy DNA jsou dnes běžnou součástí práce. „Virtuální pitva může odhalit zlomeniny nebo poranění, ale nenahradí detail klasické pitvy,“ upozorňuje Baláž a doplňuje, že na západ od nás se tento způsob pitev provádí výrazně častěji, než je zvykem v Česku.
Významnou roli hraje také spolupráce s dalšími odděleními – především s toxikologickou laboratoří, která pomáhá odhalit přítomnost jedovatých látek. „Bez kvalitní toxikologie by naše práce nemohla dobře fungovat a spolupráce s kolegy tady v Pardubické nemocnici je skvělá,“ dodává.
Jedním z nejčastějších dotazů, které soudní lékaři dostávají, je odhad doby smrti. „Nelze ji určit na minutu přesně, pokud člověk nezemře přímo před očima lékaře. Většinou pracujeme s časovými intervaly, které se s rostoucím odstupem od smrti rozšiřují,“ vysvětluje. Lékaři sledují známky jako posmrtné skvrny, ztuhlost těla, tělesnou teplotu nebo rozkladové změny. Důležitý je i kontext – například prostředí, kde bylo tělo nalezeno.
Není to jako v kriminálkách
Psychická náročnost je součástí profese. „Nejtěžší jsou úmrtí dětí. Emočně i odborně,“ přiznává primář. Sám se s náročností své práce vyrovnává sportem, hudbou a časem se synem. „To mě přivádí na úplně jiné myšlenky, než jsou ty pracovní,“ říká. V práci pak pomáhá i humor, který je podle něj na oddělení běžný a do určité míry i potřebný.
Kriminální seriály často zkreslují představu o práci soudních lékařů. „V televizi je to rychlé a elegantní. Ve skutečnosti je to pomalejší, náročnější a často krvavější,“ vysvětluje. Zároveň dodává, že metody z televizních obrazovek bývají přehnaně moderní a realita je mnohem víc o trpělivé a pečlivé práci.
Pardubické oddělení se podílelo na vyšetřování řady známých případů, ale primář Baláž si zakládá na diskrétnosti. „Snažíme se, abychom nebyli moc vidět,“ dodává. Přesto si vybavuje případy, které v něm zanechaly silný dojem – například dvojnásobnou vraždu spáchanou psychicky nemocným mužem nebo úmrtí novorozenců.
A jak reagují lidé, když se dozvědí, že je soudní lékař? „Většinou se mě už na nic neptají. A když ano, doporučím jim jiného lékaře,“ uzavírá s nadhledem.
